Historie obce Hřibiny - Ledská

 

       Podle nálezů z okolí byl tento kraj osídlen odpradávna. Zelený ostroh mezi Velkou Ledskou a Ličnem dodnes zvaný Hradiště skrývá pozůstatky hradiště, které tu stálo v době "lužické kultury" (1200 - 900 let př.n.l.) na plošině o rozměrech přibližně 250 x 150 m. Od zbytku návrší bylo hradiště odděleno dvojitým valem, probíhajícím v severojižním směru. Podle jiných hradišť té doby předpokládáme, že hliněný val měl čelní dřevěnou konstrukci a na povrchu palisádu z kůlů.

Ostatní tři strany našeho hradiště chránily svahy, takže hliněný val tu byl nižší a na vrcholu mohl mít jen jakýsi plot. Vnitřní prostor byl zřejmě hustě zastavěn dřevěnými obytnými chatami. Hradiště u Velké Ledské zatím nebylo archeologicky prozkoumáno.

 

        Konec doby bronzové (9. stol. př.n.l.) přinesl naší oblasti novou kulturu, označovanou jako "slezsko-platěnickou", která nám na dnešním katastru Velké Ledské, v prostoru zvaném Čápy, zanechala bronzový poklad. Jde o čtyři bronzové sekerky, srp, srpek, břit a část bronzové sekerky a tři kousky bronzové slitiny. Tento hromadný nález výrobků z bronzu je dnes uložen v rychnovském muzeu. Dříve byl omylem připisován do Častolovic. O bližších okolnostech tohoto nálezu dnes bohužel nic nevíme.

 

        Zmínky o držitelích statků a vsí, které známe ze 14. století, jsou vlastně zprávami o existujících vesnicích, založených minimálně o jednu či dvě generace dříve. To je případ vesničky Paseky, která vstoupila do dějin pod názvem Veselá. V roce 1387 tam sídlil jakýsi Mladota, který je v Deskách dvorských zapsán jako Mladota z Veselé.

        Z doby těsně po husitských válkách známe pána na vsi Ledská. Jmenoval se Jan Kuchynka (z Ledské) a v letech 1442 až 1451 se jeho jméno vyskytuje na různých listinách (jako svědek, jindy jako ručitel půjček). O tom, že na Ledské v 15. století stávala tvrz, můžeme jen spekulovat.

 

        Tvrz je písemně prokázaná až v roce 1528, kdy se o rodové dědictví dělili bratři Jan mladší a Mikuláš Absolonové z Ledské. Rod Absolonů koupil Ledskou koncem 15. století. Jiřík Absolon byl kolem roku 1470 vysokomýtským měšťanem, v roce 1502 se již honosil šlechtickým přídomkem „z Ledské“. Právě v této době vznikl základní motiv dnešního znaku obce Hřibiny – Ledská.

        Co se týče Hřibin, uvádí se v souvislosti s první zmínkou rok 1544. Jde však o zprostředkovanou zprávu, vztahující se již ke konci 15. století. Dne 25. října 1495 totiž kníže Jindřich Minsterberský (syn krále Jiřího z Poděbrad) prodal rozsáhlé panství Litice přednímu českému velmožovi Vilémovi z Pernštejna. Ve výčtu dominia jsou mimo jiných uvedeny Hřibany.

        Na Ledské byl v první polovině 16. století poplužní dvůr a fungovala zde krčma. Navíc se tu provozovalo rybníkářství, i když ve skromném rozsahu. Vesnice v roce 1587 patřila Marianě Absolonové z Kralovic, která zemřela r. 1590, a potom jejímu synovi Mikuláši Absolonovi z Ledské. Právě od něho koupil panstvíčko i s poplužním dvorem za 2 500 kop českých grošů tehdejší majitel panství Častolovice Fridrich z Oppersdorfu.

        Někdy v 17. století zanikla na Ledské tvrz (poslední zmínka o ní pochází z roku 1619).

        V roce 1694 koupil celé Častolovické panství s dovrem Ledská hrabě Vratislav ze Štermberka.

        Na Ledské došlo někdy v roce 1848 k dramatické události. Vyhořel tu celý panský dvůr. Na jeho místě byly pak postaveny už je stodola (nyní čp. 15) a kolna (nyní čp. 69). Ze zbytků ostatních vyhořelých budov pak byla postavena chalupa (nyní čp. 22). Častolovický velkostatek potom u cesty k Hoděčínu vybudoval rozsáhlý nový dvůr, jenž tu stojí v původním stavu dodnes.

 

        Zrušením vrchnostenské správy vznikly po roce 1848 samostatné obce, které začala reprezentovat volená zastupitelstva v čele se starostou. Velká Ledská byla od roku 1849 samostatnou obcí.

 

        Hřibiny, zůstaly součástí městečka Častolovic, což trvalo až do roku 1868, kdy se společně s osadou Paseky odtrhly a vytvořily samostatnou obec. Hřibinští někdy v této době postavili na počest zrušení robot před domem čp. 19 kříž.

      

        V okolí Hřibin se ve druhé polovině 19. století staly hojně produkovanou plodinou okurky. Jejich pěstování tu někdy po roce 1860 zavedl František Zaňka.

        V roce 1884 ve Velké Ledské vznikl sbor dobrovolných hasičů, tehdy jeden z prvních vesnických hasičských spolků v okolí.

        V roce 1907 byl velký požár na Pasekách u p. Pekáče. Oheň se rozšířil a vyhořeli ještě Machačovi, Tobiškovi, Jakoubkovi, Kubcovi.

        Velký požár, ke kterému došlo 28. srpna 1914 na Hřibinách (kdy v odpoledních hodinách neopatrností klempíře Průši z Častolovic, který u čísla 12 letoval okapové žlaby u doškové střechy benzínovou pájkou, se dlouho trvajícím suchem vyprahlé došky vzňaly a shořelo 8 stavení), změnil podstatně vzhled obce - tři domy již nebyly obnoveny a ostatní domy měly od té doby taškové střechy.

        Když v roce 1917 hrozilo zabavení téměř 100 let starého zvonku, zakopali ho Hřibinští na poli Josefa Vanického. Po válce zvonek zavěsili na své místo.

        V roce 1921 ve Velké a Malé Ledské žilo v 58 domech celkem 360 obyvatel. Děti z Malé Ledské chodily do školy v Častolovicích, ty z Velké Ledské docházely do Lična. Hřibiny měly 21 domů a 131 obyvatel a jejich osada Paseky 14 stavení s 90 lidmi.

        Významnou stavební akcí pro obec Hřibiny byla stavba silnice v letech 1923 – 1926. Nejprve se stavělo po Hřibinách, potom směrem k Olešnici. Počátkem listopadu 1928 už tudy projel první autobus. Začala totiž pravidelná autobusová doprava na lince Kostelec n. O. – Častolovice – Hřibiny – Olešnice – Hoděčín – Lično – Uhřínovice – Voděrady – Houdkovice – Trnov – Semechnice – Opočno.

        Do života rolníků výrazně zasáhla první pozemková reforma, při které v Hřibinách dostalo půdu 25 nabyvatelů a ve Velké a Malé Ledské to bylo 68 přídělů.

        Velkou změnou bylo zavádění elektrického proudu. V lednu 1928 založilo dvanáct vstupujících členů družstvo pro rozvod elektrické energie v Hřibinách. Už 7. května téhož roku tu mohli elektřinou svítit a používat ji k pohonu strojů.

        V roce 1929 byla postavena silnice od Častolovic k Pasekám.

        V březnu 1931 se obci Hřibiny podařilo od častolovického velkostatku koupit les Střezmou, přičemž osada Paseky měla na lese třetinový podíl.

        Roku 1937 získala Malá Ledská zvonek a v Hřibinách vznikl sbor dobrovolných hasičů.

        V prosinci 1941 vznikl na Velké Ledské z iniciativy místních hasičů divadelní spolek.

        Na Ledské se chystalo zavedení elektřiny. Zdejší hasiči se na své předvánoční schůzi v r. 1942 rozhodli na tuto akci přispět částkou 3000 korun.

        Poválečná budovatelská aktivita se v obci Hřibiny projevila zavedením elektřiny a telefonu do Pasek, v roce 1948 byly v Hřibinách položeny základy obecního domu. Měla tu být úřadovna národního výboru, hasičská zbrojnice, prádelna, sběrna mléka a kulturní místnost s knihovnou. Hasiči získali auto, ve vsi se stavěly sloupy pro obecní rozhlas.

        Vyvlastnění častolovického velkostatku v roce 1949 přineslo proměnu hospodářského dvora ve Velké Ledské ve státní statek s tím, že tu vznikla velkovýkrmna vepřů. Rozparcelováním části pozemků dvora dostalo 50 zdejších nabyvatelů nevelké příděly půdy.

        Slavnostní svěcení zvonku na Velké Ledské 17. července 1949 proběhlo pod patronátem místních hasičů. V roce 1950 byl vysvěcen zvonek na Malé Ledské.

        V roce 1953 se podařilo v Hřibinách dokončit stavbu obecního domu.

        Na přelomu let 1956 a 1957 došlo ze strany ONV k pokusu rozdělit obec Ledskou na dvě části. Občané Velké a Malé Ledské to však na veřejné schůzi zamítli.

        V Hřibinách vzniklo 21. října 1957 Jednotné zemědělské družstvo. V roce 1958 začalo družstvo stavět kravín a zřídilo silážní jámu.

        Jednotné zemědělské družstvo v Ledské bylo založeno dne 9. ledna 1958. Už v dubnu téhož roku měli družstevníci velké potíže s místním státním statkem kvůli budovám, do kterých měl být umístěn dobytek. V roce 1959 probíhala výstavba kravína.

        Konec 50. Let probíhal ve znamení slučování obcí a zemědělských družstev. Tak se stalo, že v prosinci 1959 a lednu 1960 v Hřibinách i na Ledské došlo ke slučovacím schůzím a obě obce byly spojeny s Častolovicemi.

        Slučovací schůze jednotných zemědělských družstev Častolovice, Hřibiny a Velká Ledská proběhla 11. března 1960. Nově vytvořené JZD Častolovice mělo 162 členů – z Častolovic a Hřibin po 46 členech, z Ledské 70 členů. Pouze pět rolníků tehdy zůstalo mimo družstvo (z toho jeden z Hřibin a dva z Pasek).

V roce 1960 se tak na třicet let uzavřela samostatná existence obcí Hřibiny a Velká Ledská.

       

K jakému rozvoji došlo v těchto připojených obcích?

V roce 1961 se silnice Častolovice – Ledská stala konečně bezprašnou, dostala asfaltový povrch. O šest let později vyrostla v Malé Ledské autobusová čekárna. V Malé Ledské byla v akci Z (tj. za pomoci brigád místních obyvatel) vybudována prodejna smíšeného zboží která byla otevřena r. 1978. Obecní objekt s prodejnou na Velké Ledské doznal v 70. letech také celkovou

rekonstrukci a jako přístavbu k obecnímu objektu v Hřibinách se podařilo postavit sál spojený s restaurací „U myslivce“ (obě akce také samozřejmě „v akci Z“).

        Společenský život na Pasekách, v Hřibinách a na Ledské organizoval tzv. občanský výbor. Během 70. a 80. let tu pracovaly dvě společenské organizace – Český svaz požární ochrany a Český svaz žen. Ze starého obecního domku v Malé Ledské byla zřízena klubovna. Hasiči na Velké Ledské získali jako klubovnu bývalou schůzovní místnost.

        Děti od 1. do 4. ročníku ZŠ dojížděly do školy v Častolovicích (i z Velké Ledské), všichni žáci tehdejšího druhého stupně do Kostelce n. O. (ZŠ Komenského).

Státní orgány v těchto pro ně okrajových částech střediskové obce velmi nerady povolovaly novou výstavbu rodinných domů. Navíc byl právě v roce 1980 v katastru Ledské vyčleněn pozemek pro velkou skládku odpadků…

        Od 1. ledna 1976 bylo sloučeno JZD v Česticích s častolovickým družstvem a státním statkem v Hoděčíně. Vzniklo tak nové JZD 7. listopad Častolovice se sídlem v Česticích.

        Po roce 1985 se stále častěji hovořilo o skládce pevných odpadů na Ledské. Další velice nepříjemnou záležitostí se stalo neustálé odkládání stavby vodovodu, zdůvodňované ze strany častolovického místního národního výboru nedostatkem financí.

        Protože se během roku 1989 začala měnit politická situace, lidé se přestali bát říkat své názory nahlas. Obyvatelé Ledské začali jednat s vedením kosteleckého závodu Osinek, který měl v lokalitě povolenou skládku. Došlo k uzavření předběžné dohody v tom smyslu, že za umožnění skládky podnik zaplatí stavbu vodovodu.

        24. listopadu 1990 proběhly komunální volby. Pro Ledskou, Paseky a Hřibiny byl zřízen samostatný volební okrsek. Z těchto voleb vzešlo zastupitelstvo nově vzniklé obce Hřibiny – Ledská. Novou obec tvoří čtyři místní části, tj. Hřibiny, Paseky, Velká Ledská a Malá Ledská.

 

Obecní úřad od vzniku obce Hřibiny – Ledská sídlí v Hřibinách v domě čp. 11.

 

                                                                                                          Zpracováno dle materiálu PaedDr. Ladislava Mičeka

Kontakt

Obec Hřibiny - Ledská Hřibiny 11
Hřibiny - Ledská
517 41
okres Rychnov nad Kněžnou
Královéhradecký kraj

ID datové schránky: zzuas2h

IČ : 00579271
DIČ : CZ 00579271

Bankovní spojení :
209 22 571 / 0100

+420 494 323 822
+420 724 179 125 starosta
+420 725 081 112 místostarosta
+420 724 143 710 GDPR pověřenec
ou.hribiny@tiscali.cz